Jdi na obsah Jdi na menu
 


hanysek_-_roztomile_stenatko_titulni.jpg


Zrcadlo pro dva


Jsme jeden krásnější než druhý,
vzdychla, a opřela si hlavu
o mé rámě slastně.

Jsme.

Jeden krásnější než druhá,
vlastně.



Kreativec


Koukal jsem jí na kaťky,
když věšela plakátky.
Vidět byla více nežli trocha …
To by byla reklamní plocha !



To víš


Asi tak moc hluboce
vrylo se to do paměti,
že si zrovna nevzpomenu
co.



Aby neurazil


Polévky si dal jenom vidličku,
asi tím moc nepomoh
pupíčku.



Ztracen


Dopravní podnik,
složil mne na chodník,
líp než mistr v judu.

Nevím, kam teď pudu,
díky trati rekonstrukci
asi budu v čudu.



Slepá láska


Dvořil se holoubek holubici,
přes její chlad,
neztrácel víru.

Její rod však zhyne po přeslici,
je jen z papíru,
a k tomu míru.



To muselo přijít


Už to jde,
už se to valí,
už se to roluje,
už tu je.

Už to jde,
tady jde do tuhého,
však ono se to svalí,
na někoho jiného.



Největší svátek


Včera neděle byla,
byl časné ráno, první máj,
sedmý den jsem odpočíval,
průvod se formoval.

Vstávej ty potvoro líná,
a chystej gratulace,
včera neděle byla,
svátek měla

prá - Cé Dé e f e d e d
        Cé Dé e f e d e d
        Cééééé

Hurááááááá !!!



Aspoň to


Směju se si
směji si se
kupka sena
v lebi lysé.
Vás se to však netýká,
to tu mám pro králíka.




kralicek-3.jpg
 

 

Zpráva o stavu Unie


Jestli je řiť vedle pipky ?
Já za sebe, snad beze chybky
říkám : „U ní je !!! “


 

Vyzkoušeno


Zůstanu už smutný navždycky,
ano,
už asi ano.
Však neboj se nic smutná touho,
navždycky netrvá dlouho.



Kulisa


Válcovali valcíři roury celou noc,
celičkou noc bez přestání,
jako cestu ku poznání,
a já se jen převaloval.

Neb trub těch dlouhých tón,
když asi Hrbáč do nich tlouk,
do matek božích v pranýři,
zněl jako mrtvý zvon - on - on ,
který mne provázel ku snídani.

Děkuji ti za ni.

Kdybych se tak ještě mohl chvilku válet …



Woodoo Child


Jak si šel šaman pro brýle,
líčit vám zbytečně budu.
Jisté je, že oční uhranul.
Svou panenkou v údu.



Chytrý


Když Bůh uplácal člověka,
prý k obrazu svému,
by zažil peklo na zemi,
stvořil k němu ženu.

A člověk náfuka,
chtíce být jako On,
též dal se do tvoření,
a zas pekelné meny:

Je tu párek jako hrom !

Žena, a její telefon.



Romance


Nejen lásce platonické
v Máji nakloněn je čas,
se mnou už to taky cloumá …
S čím vydupu se zas ?



Jsme v očekávání


Civím vzhůru na klempíře,
on zas dolů na mne.
Zajímá mě, jestli spadne,
poletí i s mošnou …
Jeho zas, zda nepohrdnu
nastraženou fošnou.



Jak jsem pravil


Vyhlašuji Den Hanýska,
libovolno kdy …
Pro úporné dovětek,
nechť je takto navždy :

„Vzývejte mne ve čtvrtek !
Ideálně každý ! “




ctvrtek-3.jpg

 

 


Adolfie Bornová


Jehlový podpatku ztupený,
není to moc hezké od ženy,
vyšívat s tebou dláždění,
hezké to ne, to není.

Žena ta pramení z lodiček,
ale co proteče kotníček,
mění se ve dva veletoky
ústící v nekonečně
rozlehlé a bezedné vlnící se moře látky
s oblakem kloboučku na obzoru.

Jehlový podpatku ztupený …



Asi se mi nechtse


Kousla mě moucha
do kotníku,
stát se to blíže
ku rovníku,
mohl jsem už dlouze
spát.


 

Záhadné


Její oči zablikaly
jak žárovka na záchodě.
(která mě tím sere)
Kde se to v nich bere ?
V očích a žárovkách …




zarovky-3.jpg
 


 

RaJ


Ještě jsem ty kavárny zažil,
i když dal si jenom pivo,
podivný pavouk v bílé košili,
jemuž jsem nevěřil ani „Dobrý den, “
ani cenu,
trpělivě vyčkával.

Přetloustlé popelníky
bránily ubrusům ve vzletu,
a šachový stolík,
málem lehlý popelem,
držel sám za sebe minutu ticha.

Ano, to ticho, to už nestihnu.

Promiňte, spěchám.


 

Nemoc


Jak moc bych rád …
Jak rád bych moc ?
Moc rád jsem rád,
jak rád jsem ? Moc !
Jak rád mám moc ?
Jak moc mám rád ?
Moc rád zas ne,
tak akorát.



Výstraha


Žena versus silnice,
co je spojuje ?

Některá se, hlavně v zimě,
neudržuje :-(



Desítka hořká


Svatý Sebastian Johan,
když ho tuhle děcko hrálo,
z nebe plakal, by ne málo,
zoufalý jsa, klel jak pohan.

Nám padaly slzy na dach,
a jak tak vlhnul vzduch,
nedělaly : „ Buch, “
ale : „ Bach , Bach, Bach, Bach … “



Vodníček


Z domu jsem vyšla až za šera,
nemoudrá, šeptá mi rozum,
před nedávnem jsem totiž dospěla,
moh by mi sáhnout na kozu.

Stezička vine se bažinou,
na těle smrtelný pot,
třeba si počíhá na jinou,
ten zelený skřetek či šot.

Kvákání ropuch však napoví,
je blízko, třikráte běda !
Po někom jako ty hladoví,
ubohá rusalko bledá.



Uskromněni na kost (By Cost Cutting)


Po šibeničním vrchu
šibovali sprchu,
termín měli šibeniční,
aby
dostali tu mrchu,
celou, včetně hadice,
dál od šibenice.
Oběšenci totiž,
okolností shodou,
moc plýtvali vodou.



Lázeňský dům Atlantída


Ach to ticho,
ach ten klid.
Jsem lázeňský host,
tak to má být.

Roztok solí v kapalině
dřív či pozdějc vyléčí mé neduhy,
to je jiné,
než ve vaně,
tam to mám vždy narvané,
samé švarné děvuchy.

Lázeňské lopatky lodního šroubu
umetly trochu kolonádu,
kormidelní budka je teď vzadu,
celá vzhůru nohama.
To musel být mejdan,
to bylo tvrdé přistání,
ceremonie vítání,
ta je vždycky k zgrcání -
- vítání vodou a solí,
poslední přistání lodí …

Jsme na dně.
To může být,
to se stává,
to bývalo a bude,
když zachází oči rudé,
a obzor už je pro jiné,
to může být, náhle klid …

Však nač ten klid
bez možnosti vzdoru ?
Bez buřičské revolty ?
Bez rokenrolu
co medůzám zkrátí sukně ?
To mi přijde smutné …
Komu to mám vysvětlit ?




meduzy-3.jpg


 


Cíťa


Krásnou pannu
u stojanu na kola,
odchytla si ta
nemrtvá mrtvola,
a s dotazy na
máti a pramáti,
celý se třás na tu
chvíli přisátí.

V krásné panně asi
trochu hrklo,
lituje, že kolo
nemá světlo,
chybí mu i další
prvky reflexní,
beznaděj je nyní
tedy komplexní.

Upírek své dva
mocné zuby,
uslintaně vystrkuje
z huby,
a zvolna se jí
blíží k šíji,
vidět to, tak
už mě jistě myjí.

Děvče se křižuje,
bože můj,
když tu netvor zařve :
„ No to je hnůj ! “
Pochopil, že
sáhnul vedle,
strávila celý den
v sedle.




upirek-3.jpg





Azor


Našel jsem vadu
na tomto hradu
našel jsem malou vadičku.

Až tady vzadu
má ohnivý pejsek
schovanou svoji ledničku.

Tam turistů řadu
má pro čas hladu
jako malou rezervičku.

Jak by moh taky
v dláždění z žuly
asi zahrabat kostičku ?



Zlý sen


Je tu hrůza největšího formátu,
nevystrkuj zpod peřiny pařátu,
příšerně volný den,
tě čeká tu.



Nebojte se holky, to říká furt


Miluji jedině Tomana Hanyho,
Tomana Hanyho, žádnýho jinýho !
Jenže ho miluje každá …
Zkuste se přiblížít -
- vražda !!!



Domeček z karet


Kolem toho domu,
každý nerad chodí,
přebývá tam pán
se synem a chotí.
To místo ale často,
navštěvuje strach,
pojďme radši po špičkách,
ať nezvíříme prach.

Paní toho domu,
zahalená v kápi,
jak dělníci v lomu,
nebo mniši svatí,
v jedné ruce kytku,
v druhé ruce tyč,
každý před ní utíká pryč
jak by ho hnal bič.

Starší z pánů domu,
ozbrojen je mečem,
kdoví proti komu,
neb trávník není sečen.
Stavení je zanedbané,
stejně tak i zahrada,
Jenom on si připadá,
pořád jako zamlada.

Oporou pevnou domu
jistě bude syn,
už je pár chvil tomu,
co vyrostl z plín.
Dívky po něm šílí,
snad po ňáké hmátne,
že z domu něco kápne,
to nejednu zmátne.

Celou tuto sodomu,
dovršuje erb,
je v něm cesta do pekel,
(kreslil jej sám čert)
místo dravců obvyklých
v jiných chmurných obydlích …
Vtom kýchnul někdo z nastydlých,
dům je na stole, na židlích …



Pro brambor


Ve sklepě jdu slepě
za cílem,
netuše, že já sám jsem
zacílen.
Vražedný předmět je
neostrý,
brzy tak skončí mé
starosti.

Až moji mršinu
objeví,
tak asi poznají
co je jí.
Při ztrátě na zraku
ostrosti,
měl jsem si svítit, ne dělat
blbosti.



SynChronus


Zahoukal havran, zakrákal výr,
hrůzou se třesu, bílý jak sýr,
lesy tu mluví, a lidé mlčí,
peřinu svírám v své poslední křeči !

Jak snadno člověka rozhází,
když se zvuk s obrazem rozchází,
taky jsem to ale piToma,
dívat se na horor sám doma …
Klid, zbabělče, klid.

Když mi vše s úlevou došlo,
v kuchyni se samo rožlo …



Tři oříšky


Cvrnkla mi kapka do nosu,
kapka, spíš malý kyblík vody
bez ucha,
to když dlouho se pro vodu chodí.

Cvrknul mi kyblík do nosu,
no kyblík, zhruba tolik vody
bez obalu,
nevadí, stejně je nevratný.



Dnes běžné

Na vše kašle z vysoka,
stvrzuji, zde parafa,
třebaže za to nemůže,
alergická žirafa.



Bouček


Vznešený princi urostlý,
rád bych zde zmínil tvé přednosti :
Jak jsi do výšky vyrostlý,
velice krásně prorostlý,
a jak jdeš krásně od kosti.



Růžovobílá


Světla bylo, nebylo,
vše bylo dost strašidelné,
o to více hrklo ve mne,
když se to přihodilo.

Zcela tiše, bez vrzání,
šněruje si silnicí
malá dětská tříkolka,
ale žádné děcko na ni !

Nepodléhej falši !
To tě smysly šálily !
Nepodléhám, ze zatáčky
už se noří další !!!



Unesen


Nějaké mladé ucho
smíchy paplo se za břucho,
když k všeobecnej hrôze,
táhlo mě to k próze.



Tyršův odkaz


K své, teď pozdní lítosti,
překročil limit rychlosti,
vědět dřív, co se bude dít,
moh ho třeba obejít.



Zabijácká panenka


Na Ostrově panenek,
byť ty se tváří rozmile,
o příjemných pocitech
nemůže býti řeči.

Ony civí, čumí, tlemí,
visí, A !!!
Zarytě mlčí.

Zaostřím radš své panenky
na tu mou vyvolenou,
co ostatní tu hravě setře.

Ona totiž jediná,
původem je z vepře.



Nakonec


Konec dobrý,
všechno dobré
je k něčemu dobré.




hanysek_-_roztomile_stenatko_zadni-strana.jpg
















 

 

 

 
 

 

Portrét


Kontakt

http://bandzone.cz/hanysek

http://www.hanyse.estranky.cz

hanyse@centrum.cz

Statistiky

Online: 1
Celkem: 34789
Měsíc: 631
Den: 7